Kde jsou ti, kteří se přátely zvaly?
Odletěly, shořely, zmizely…
Štěstí za dvacku, lístek v biásku.
Co si jen na chvíli koupíš,
Jsem jak ve snách bloudící
A přitom tápu dál a dál.
Kdo by se bál,
Že bolelo by to loutku
Se kterou si život hrál?
Hrál si tiše a přitom tvrdě.
Loutka zlámaná už jen v koutě je
Nikdo se na ni nedívá,
Nikdo se nesměje.
Že loutka zlámaná je.
Žádné komentáře:
Okomentovat